Akatora (Miritai)

 

 

 

 

Druh

Vlčice

Zařazení

Vyhnanec

Věk

3

Náboženství

Víra v sedm

Povaha / Příběh / Ostatní důležité

Akatořin nejtypičtější rys je její plachost. Všeho okolo se bojí, není vůbec sebevědomá. Snaží se vyhýbat jakýmkoliv potyčkám. Vlastně se vyhýbá všemu živému. Je vcelku paranoidní, ale uvěří skoro každému. Stejně tak jako magii i emoce neumí dobře ovládat. Hned proto poznáte, jak se cítí. Nemá moc v lásce magii a veškerá kouzla, nejraději by žila jako obyčejný vlk. Přesto je však zastáncem Víry v sedm. Dá se říci, že jsou pro ni něco jako spása. Vždy se k nim může obrátit a vyzpovídat. To se pak hned cítí lépe.
--
Narodila se do obyčejné vlčí rodinky. Do svého roku trávila nejvíce času s jejím starším bratrem. Všechno se však změnilo, když objevila svoji schopnost. Akatora byla jedním z mála vlků, kteří ovládali prastarou Destrukční magii.
„To není fér, Kerrusi…“
„Prohrála jsi… a teď musíš jít sama do té jeskyně!“
„J-já se bojím!“
„Argh, ty se pořád jenom bojíš… nikdy z tebe nebude pořádn-“ Větu však nedořekl, jelikož se stalo něco, co nečekal. Zavál mírný vítr a kolem jeho sestry se se shlukovalo světlo a energie. Všechno to rázem vletělo do okolí. Byl to takový mírný výbuch. Div se Kerrus udržel na nohou. Veškerá příroda kolem Akatory byla mrtvá. Ten den měl její bratr štěstí, že nestál blíže své sestry.  
Když však její matka zjistila, co za magii její dcera ovládá, nenechala to jen tak. Chtěla, ať se Aka naučí s magií zacházet, plně ji ovládat a využít. Jenže Akatora se to nedokázala naučit. A tato situace je od sebe čím dál více oddalovala.
„Proč jsi tak neschopná?!“
„Prosím… nekřič na mě… Já se... já se snažím!“
„Ne… Ty si nezasloužíš ovládat takovou moc… Nezasloužíš si nic!“
Ta prastará magie vlezla její matce na mozek. Chtěla ji zabít. Zničit a její magii vstřebat. Snad nesčetněkrát se o to pokusila. Vždy jí v tom ale někdo zabránil.
„Mami! Mami, co to děláš?! Nech Ak na pokoji!“
„Pochop to, Kerre… ona je slabá! Není hodna takové magie! Zato ty nebo… já! Ano, já jsem jí hodna! Ustup mi z cesty!“ Neustoupil. A tak přišel o život její bratr.
To dohnalo Ak k útěku. Věděla, co by se stalo. Všem by ublížila. Všechny by zabila. A to jen kvůli tomu, že neumí ovládat svojí magii. Jen kvůli tomu, že u ní převládají city, že její strach ji ovládá. Už hodně krát se stalo, že když se bála či byla naštvaná, objevila se rázová vlna a vše zničila. A ona nechtěla nikoho zabít, nechtěla nikomu ublížit. A přesto tolik vlků umřelo, buď aby ji ochránili, nebo jen prošli kolem.
--
Její postava je poměrně drobná. Její srst je špinavě bílá a neupravená. Vypadala by vcelku normálně, kdyby jí na těle nebyly znaky magie. Přes levou stranu tváře jí vedou čtyři modré pruhy, jenž se pojí v jeden. Ten následně obmotává levou nohu. Pod očima má značné černé kruhy z neustálého strachu a nedostatku spánku. Když už se vám ukáže, tak nejspíše z pravé strany. Nechce, aby někdo věděl, jak mocnou magii ovládá, protože ví, jak by to nejspíše dopadlo.

Ovládá

Prastará Destruktivní magie patří mezi nejstarší ztracené formy magie. Projevuje se ve výbojích rázové vlny a následným zničením všeho v okolí. Velikost okolí a síla výboje je dána silou vlka. A popravdě, Akarota je velmi silná. Normálně se tato magie ovládá myslí, u Ak to tak není. Veškerá její magie je vyvolána emocemi., především strachem či naštváním. 

Special: Dračí mutagen

Momentální situace: 

Když se dostala do Xikuratu, snažila se najít opuštěné místo, kde by mohla dožít svůj život a nikomu při tom neublížit. Jediné místo, které tomu vyhovovalo je země vyhnanců. Země, kde je stejně všechno už mrvé, země, kde nemá komu ublížit...

Nejbližší Herní Akce: 
  • --- XXX ---
Coming soon:
  • Vzhledy
  • Neherní postavy (Ok... not so soon.)
Aktuální stav ve Xikuratu 
Po Thunderově návštěvě je podstatná část lesa u jezera zničená. Jinak ale zatím celé údolí prosperuje. Kdy se tato situace změní je však jen otázkou času. Telesphoros, Acantha i Reklan obdrželi zprávu o přicházejícím Kahalliem. Jak s ní naloží se však pravděpodobně dozvíme až ve chvíli, kdy místo měsíce vysvitne rudé slunce. 
Krom zpárvy o Kahalliem, si však stromy i zvířata šeptají i o příchodu někoho jiného. Právě toho, před kterým jeden z nejstarších členů hlídky Xikurat tolikrát varoval. Může to být ale pravda? Odpověď s jistoutou znají jen dvě stvoření. Budoucnost celého Xikuratu leží v tlapách tří bohů, dvoumesíčního vlčete a jedné vlčice. Jak se zachovají?
 
Více o momentální situaci (počasí atp.) ZDE.