Jméno: Sattiwa

Druhé jméno: -

Pohlaví: Samice

Náboženství: Víra v sedum

Datum narození: 2.3.2017 (4 roky)

Schopnosti:
Čas: +Teleport: Umím se teleportovat na místo na které myslím, které si představím.

Rodina:
Matka Ahri, šarmantní vlčice s vyrovnanou povahou, zemřela pár týdnů po mém narození. Slabou a vysílenou, jí zabil vlk útočící na naší rodinou smečku. Otec Xirim, impulzivní draví vlk, obránce, a vrozený vůdce. Umřel při obraně naší rodinné smečky, stejně jako matka.

Partnerství: - nic

Povaha:
Jsem nedůvěřivá k ostatním co neznám. Ale nejsem agresivní, spíše introvertní.
K mým blízkým hodná, přátelská a ochotná. Ale stále jsem ve střehu ke všem. Nesnáším zbytečné rozepře a hádky. Do boje bych šla jen když by šlo o moje blízké, nebojím se postavit se za smečku. Boji se nevyhýbám. Cesta za pomstou je pro mě velmi lákavá.

Minulost:
Otec se stal vůdcem smečky když zabil minulého Alfu. Má matka byla šarmantní vlčice, do které se otec zamiloval. Když mě matka porodila i s ostatníma sourozenacama. Netrvalo dlouho a po pár týdnech na naší smečku zaútočil syn bývalého Alfa samce, kterého otec zabil. Otec umřel v boji, matku která byla stále slabá po porodu, zabil jeden z nájezdníků který zatočil na naší smečku.

Teta mě i pár mých sourozenců zachránila. Odnesla nás do úkrytu nedaleko od boje naší bývalé skrýše. Takže můžu říct že mě vychovávala moje teta se strýčkem. Jenže trauma z dětství mě poznamenalo. Ani ne strach jako nenávist k ostatním. Poháněla mě touha se pomstít.

V mém vývoji se projevovali zvláštní schopnosti. Když jsem třeba měla nával vzteku, nebo rozrušení, najednou jsem se ocitla někde jinde. A jelikož jsem byla strašně smutná s toho že nevím kde jsem, ocitla jsem se zpátky odkuď jsem se teleportovala.
Neuměla jsem to ovládat ale časem jsem se naučila si představit místo a objevit se tamtam kde chci.

Jak šel čas tak jsem se odpojila od smečky mojí tety i od sourozenců. Něco mě táhlo tam do dálky. Nechtělo se mi být někde na stejném místě a stále se schovávat celý život.

Lovila jsem králíky a menší zvířata. Časem mi ale svaly začali slábnout, chyběla mi energie a smečka, a větší množství kořisti. Ale na složení jelena jsem sama nestačila ani předtím.
Ušla jsem několik kilometrů, tolik že jsem už byla slabá. Zesláblá jsem ucítila pach nové, neznámé smečky, doufala jsem že uslyší mé zoufalé vití o pomoc. A proto jsem došla až sem, ve víře že najdu pomoc a sílu se pomstít, ve víře najít smečku co mě přijme, novou rodinu.

Zajímavosti:
Důvěra se semnou buduje opravdu těžce, protože se bojím na někoho upnout. Stále mám strach že někoho mě blízkého stratím.

Vzhled:
Menší štíhlá vlčice, mírně osvalená. Jelikož jsem štíhlá, jsem velmi obratná a rychlá. Ale síla nepatří úplně mezi mé silné stránky.
Srst bílá jako zrovna padlí sníh. Přední pravá tlapka tmavší šedá až černá. Oči tmavě hnědé s jiskrou naděje. Pod očima tmavší kruhy jako kdybych byla ospalá. Ouška nahoru nastražená s tmavším odstínem.

O mě:
Hraju rpg psací hry na aragorn.cz. Tak si troufám říct že se umím pohybovat v těchto hrách. Bohužel tam není moc aktivních her. A miluju vlky, tu jejich svobodu, nespoutanost. Proto mě zaujala tato rpg.