•Jméno: Aljon (Alja)
•Pohlaví: Samec
•Náboženství: Víra v sedm
•Narození: 2018
•Element: Země
-Element země se u vlka projevuje jedinou speciální schopností.
Říká jí: hypermaskování (což vůbec nezní jako něco, co sám vymyslel, že…). Jeho srst samovolně mění barvy (a někdy i strukturu) podle prostředí, ve kterém se pohybuje, a poskytuje mu tím velmi dobrou kamufláž. Vlk sám tuto schopnost nijak neovládá, dost často překvapuje i jeho samotného.
•Schopnost: Štěstí v neštěstí
•Rodina: Matka, otec, čtyři sestry
-Alja se narodil jako nejstarší vlče milující matce a starostlivému otci. Maminka byla vždy skromná a tichá a i kvůli bouřlivé Aljově povaze si více rozuměla s jeho sestrami. Otec nebyl silák ani génius, ale snažil se svým dětem vždy vštípit to nejlepší a vychovat z nich vlky, na které je spolehnutí. Alja si svých rodičů velmi vážil, ale nikdy se nestal tím ochranitelským starším bratrem, ke kterému by mohly sestry vzhlížet. I když nebyl zlý nebo krutý, kam vkročil, tam se mu za patami plížilo neštěstí a smůla. Vlk sám přitom nikdy nepřišel k úrazu… což se bohužel nedalo říct o jeho nejbližších.

•Povaha: Alja je jednoduše věčným dítětem.
Není hloupý, ani krutý, přesto umí být lehce netaktní a těžce nezodpovědný. Protože nezažil žádnou velkou ztrátu ani bolest, je pro něj celý život jen zábavná hra a ostatní vlci v ní roztomilé figurky. Jako vlče míval spousty přátel, které bavil svou maskovací schopností, například když ze stínů skákal na ostatní vlky a děsil je tím k smrti. Kamarádi ale na rozdíl od něj dospěli a Alja zůstal sám. A přesto si nikdy sám nepřipadal.

•Minulost: I když jeho rodina Alju velmi milovala, a nikdy ho nepodezřívala z toho, že by všechna ta zvláštní neštěstí a lumpárny způsoboval se zlým úmyslem, všem se poněkud ulevilo, když se rozhodl odejít. Měl na to koneckonců věk, dospělí vlci nezůstávají v noře s mladšími sourozenci (zvlášť když si tam sestřičky začínají vodit nápadníky… brrr). Nikdo si nemyslel, že by skutečně našel lásku, usadil se a založil rodinu, ale mohli se tak aspoň tvářit. Hlavně když bude ten nešťastník chvíli způsobovat infarkty taky někomu jinému.
Alja šel, kam ho nohy nesly, toulal se po horách i lesích a na své nekonečné pouti potkával různé smečky vlků. I když každá byla úplně jiná, jedno měly společné. Všechny si vydechly, když se rozhodl jít dál.

•Vzhled: Není velký, ani silný, oči má černé jako korálky, od obyčejných vlků ho odlišují jeho nepřirozeně protáhlé uši. Má hustou a hebkou srst, ale ani on sám nikdy nezjistil, jakou má vlastně barvu, protože se neustále mění. Čím déle stojí na stejném povrchu, tím více se mu podobá a jeho maskování je o to dokonalejší. Jednou na něm dokonce vyrostly sedmikrásky. To byla legrace.