Erik (Lesui)

 

 

 

 

 

Druh

Vlk

Zařazení

Horská hlídka

Věk

4

Náboženství

Atheista

Povaha / Příběh / Ostatní důležité

 Podívejte se do jeho očích. No jen se podívejte. Tak krásně modré a nevinné. Plné života a všech nadějí světa. Erik je poněkud drobnější vlk se srstí v barvě čerstvě napadaného sněhu. Je rychlý a obratný, ale poněkud postrádá mužnou sílu, kterou dohání svým odhodláním. Ani po bližším prozkoumání si na něm nevšimnete ničeho podezřelého. To byste museli odhrnout huňatou bílou srst a možná by jste pod ní spatřily nenápadné řady stehů táhnoucí se přes celé jeho tělo. Erik zemřel. Pohlédl smrti do očí a vrátil se nazpátek mezi živé. Jeho tělo funguje se vším všudy. Jedinou stopou po jeho smrti je ukrytá jizva po kulce na hrudi.
Erik je atheista. Zemřel a vrátil se zpět se slovy „spatřil jsem trůn toho vašeho Boha – a byl prázdný“. Sice toto rád říkává, ale ve skutečnosti si není jistý co viděl, když zemřel. Žádné světlo na konci tunelu. Žádné schody do nebe. Viděl jen tmu a prázdnotu. Do té doby snad i věřil, ale smrt jeho mysl změnila. 
Přátelský a naivní. Takový Erik vždy býval. Neúnavně hledal ve všech bytostech něco dobrého a nezastavil se před ničím. S věčným úsměvem na tváři zdravil každého kdo zkřížil jeho cestu. Chmur jako by nebyl pozvaný na jeho tvář a ani do jeho duše. Ostatní ho za jeho optimismus zbožňovali. 
Smrt ho změnila. Není to poznat. Když ho potkáte, bude se chovat velmi přátelsky a otevřeně, jako by se ani nic nestalo. Ale uvnitř se změnil k nepoznání. Zlo, které si prožil, na něm zachovalo krutý šrám a obarvilo jeho duši. Síly, které nyní ovládá, jsou temné a on to ví. Vyžívá se v nich. Schopnost oživit mrtvé je proti všemu, v co kdy dřív věřil. Je proti přírodě a přirozenému řádu. Ale stejně ho uchvacuje. Temná síla obalila jeho duši do černého pláště a neustále se přiživuje na jeho zvětšující se moci a duševní nestabilitě.

Ta bílá chundelatá věc se neobratně otočila na příliš dlouhých nohách a poprvé upřela svá modravá očka na šťastný pár nad sebou. Ano, to byl Erik a jeho první moment života. Jeho matka Miriam a jeho otec Conter byli beta párem Mhaenisské severské smečky. Překrásný pár jako z toho nejzamilovanějšího románu. Erik zdědil barvu srsti po matce. Ostatní jeho sourozenci spíše po otci. 
Vyrůstal ve smečce mezi ostatními vlčaty a velmi brzy si svou hravou a přátelskou povahou dokázal naklonit většinu severňáků. S každým dokázal vyjít, tedy dokud se o rok později nenarodilo to zdeformované vlče alfa samice Akiko a záhadného vlčího aspekta Salvadora – Lesui. 
Ta moudrá vůdkyně smečky Akiko zmizela v nenávratnu a smečce hrozilo rozpadnutí. Naštěstí se dokázala smečka udržet skrze krutou zimu a další krutá léta, ale každý to kladl za vinu tomu vlčeti. Erik vnímal pohledy i urážky, kterými Lesuiho častovali, a nelíbilo se mu to. Chtěl mu pomoci – postarat se o něho a stát se mu přítelem. Někde hluboko uvnitř tušil, že je něco spojuje. Jako dvě strany jedné mince. Sami si byli rozdílní jako led a oheň. Jako noc a den. Ale jako správná noc, Lesui odmítal pomoc dne, Erika, a neustále ho odstrkoval pryč. Nevěřil mu. Vyrostl v takovém prostředí, které ho naučilo, že nikomu nemůže věřit. Erik to pochopil, ale přesto se nikdy nevzdal ve své snaze stát se Lesuimu přítelem. Tedy dokud nenadešel ten osudný den.
Byla noc a vytí psů protínalo jinak klidnou melodii snášející se nad Lesním světem Mhanee. Dusající nohy lovců se blížili v nezastavitelném tempu a Erik věděl, že se odsud nedokáže dostat včas. Poslal Zooma pryč ještě před tím, než to začalo. On se pryč určitě dostane, ale Erik už neměl naději. Nikdy se neměli zatoulat tak daleko od smečky. Psi ho obklíčili. Výstřel z pušky ukončil jeho noční rebélii. Ten jediný výstřel ukončil jeho život. 
Když se Erik probudil, měl svázané nohy i tlamu. Ležel na kovově chladném stole a někdo si pohrával s jeho vnitřnostmi. Poté omdlel. Když se probudil znovu, byl zavřený v kleci. Nějaký člověk na něm experimentoval tak dlouho, dokud ho neoživil. Bylo to neuvěřitelné. Urážka proti přírodě. Ale fungovalo to. Byl naživu. 
Když si Erik uvědomil své schopnosti, nebylo těžké pro něho utéct. Zabil chladnokrevně onoho pomateného vědce – tam si poprvé všiml jak moc se jeho osobnost změnila – a utekl pryč. Věděl, že se nemůže vrátit ke smečce. Byl pryč víc jak rok a všichni věděli, že je po smrti. Proto se vydal pryč. Bez cíle se toulal krajinou dokud nenašel velmi staré stopy starého známého, které v něm vyvolaly mnoho vzpomínek. Stopy Lesuiho vedly do podivné země vlků, která se zdála jako zajímavý domov zajímavé smečky. Následoval je tedy s bezmezně nevinným úsměvem na tváři - vstříc novému začátku. 

Erik zemřel. Jeho oživené tělo funguje podobně jako to vlčí, jen jeho tep je daleko pomalejší a krev je hustší a má tmavou barvu. Kdyby jeho krev vypil někdo další, mohl by se otrávit. Rány se zacelují téměř okamžitě a co se nezacelí samo, zacelí jeho magie.

Ovládá

Nekromancie – dokáže oživit mrtvé zvíře, ale neoživí jeho vůli. Kdyby se snažil, dokázal by přivolat zpět i část vůle, ale duše je po smrti většinou poničená a dělá to jen problémy. A když neoživí duši, může tak své nemrtvé snáze ovládat. Samozřejmě čím větší je daný tvor, tím těžší je ho oživit.

Special: Volavčí mutagen

Momentální situace: 

Erik následuje stopy svého bývalého známého Lesuiho a napjatě čeká kam ho tyto stopy zavedou.

 
Nejbližší Herní Akce: 
  • --- XXX ---
Coming soon:
  • Vzhledy
  • Neherní postavy (Ok... not so soon.)
Aktuální stav ve Xikuratu 
Po Thunderově návštěvě je podstatná část lesa u jezera zničená. Jinak ale zatím celé údolí prosperuje. Kdy se tato situace změní je však jen otázkou času. Telesphoros, Acantha i Reklan obdrželi zprávu o přicházejícím Kahalliem. Jak s ní naloží se však pravděpodobně dozvíme až ve chvíli, kdy místo měsíce vysvitne rudé slunce. 
Krom zpárvy o Kahalliem, si však stromy i zvířata šeptají i o příchodu někoho jiného. Právě toho, před kterým jeden z nejstarších členů hlídky Xikurat tolikrát varoval. Může to být ale pravda? Odpověď s jistoutou znají jen dvě stvoření. Budoucnost celého Xikuratu leží v tlapách tří bohů, dvoumesíčního vlčete a jedné vlčice. Jak se zachovají?
 
Více o momentální situaci (počasí atp.) ZDE.