Orbiss Aceto
Jméno: Orbiss Aceto
Jméno:
Orbiss Aceto
Druhé jméno:
___ lesa
Druh:
vlk
Pohlaví:
samec
Náboženství:
Atheista
Zařazení a hodnost:
hlídka, bojovník
Datum narození:
1. 4. 2017
Schopnosti:
Magie: vítr
Schopnost: stopování
Rodina:
Matka/Otec: Winter/Wind Theif
Sourozenci: Skadi, Siegfried, Avicii
Adoptivní syn: Parker
Partnerství:
---
Povaha:
K Orbissovi tíhne lehkomyslnost a moc respektu k autoritě nemá. Jeho arogance pramení z toho, že podle něho má pravdu pokaždé, a ví to. A kdyby se stalo a on zjistil, že pravdu nemá, bude předstírat, že stejně má pravdu on.
Orbiss mnohým přijde arogantní, ale arogance je v jeho případě spíše zástěrkou, která má vlky držet stranou, aby chránil nejen sebe, ale i ostatní, protože Orbiss ví, jaké má sebezničující sklony. A ta sebedesruktivita pochází z jeho „you only live once“ mentality. Ví, že život skončí, a proto se do věcí pouští po hlavě.
Jeho sarkastické komentáře jsou další taktikou, jak se držet na dálku, další ochranná taktika. Orbiss občas rád mačká knoflíky jiných jenom tak pro zábavu, jen aby viděl, kam až může zajít. Přes tohle vše je Orbiss velmi loajální, a pokud budete mít to štěstí stát se jeho přítelem, ochrání vás a udělá pro vás cokoliv.
Když se nějaký vlk dostane přes všechny tyhle povahové překážky Orbisse, zjistí, že se pod arogancí, sebedestruktivním chováním a sarkasmem skrývá bojácné vlče, které si tyhle vysoké zdi postavilo hlavně z útlého dětství. Orbissovi záleží na jeho blízkých a celý by se obětoval ohni, jenom aby nějaký jeho blízký mohl žít dál. Arogance se jeho blízkých ani nedotkne a spíše jim ustupuje, což je úplný opak toho, jak se chová k cizím.
Minulost:
Orbiss nikdy své matce nezazlíval její odchod. Přeci jenom, žádná pořádná rodina nebyla. Mezi Wind Theifem a Winter nebylo nijak silné pouto a ve vlkovi to spíš vyvolalo pocit, že on a jeho sourozenci byli omyl, který vznikl.
Samozřejmě, její odchod ho zdrtil stejně jako sourozence, ale rychle se přes to všechno dostal. Měl pocit, že musí být silnější, než jeho sourozenci. Hlavně Avicii. Když Wind odešel a Avicii seděla u vstupu z jeskyně se staženýma půlkama, tak Orbiss místo toho využil nepřítomnost rodiče. Měl poté vyšší pocit sebevědomí a jakési volnosti, když tam nebyl ani jeden z rodičů.
Nemálokrát se vrátil domů mnohem později, než Wind Theif, ale z jeho připomínek a napomenutí si Orbiss nikdy nic nedělal. Byl volný, a to mu stačilo. Nikoho přeci nepotřeboval.
Po odchodu Winter a poté Skadi a Sigiho, neměl vlk nijak velký problém se zvednout a odejít. Jo, držel se pár dnů v okolí, ale dobrodružství ho též volalo. Vzdaloval se a než si mladý vlček mohl cokoliv rozmyslet, zmizel z území Xikuratu bez jediné stopy.
Nikdy nezůstal dlouho na stejném místě, protože byť miloval tu volnost a samotu, podvědomí mu říkalo, že se má vrátit. Několikrát si vyčítal, že se s otcem a bílou sestrou nerozloučil. Nemohl se zbavit pocitu viny.
Tenhle instinkt však neposlechnul a dál se toulal sám. Několikrát narazil na menší smečky, které byly ochotné ho přijmout mezi ně, ale po pár dnech to Orbisse přestalo bavit. Chtěl mít nějaký úkol, něco, co by mohl dělat celý den, ale furt mít svoji vytouženou volnost.
Po několika měsících brouzdání po okolním světě se Orbiss vydal zpátky na cestu do Xikuratu, doufajíc, že může napravit své chyby a konečně zaměstnat svoji hlavu.