Spirit

 

 

 

Jméno:
Spirit

Druhé jméno:
Černá růže

Pohlaví:
Vlčice

Náboženství:
Atheismus

Hodnost:
Omega

Titul:
Elder
Datum registrace: 23.10.2020

Datum narození:
5.9.2016

Schopnosti:
- Země
                    - Chodící optimismus - nikdo neví čím to přesně je, ale ať Spirit řekne cokoliv
                      optimistického, tak tato její řeč předá optimismus druhým.

Rodina:
Otec: Shadow Matka: Leanor
              Bratr: Wolter Sestřička: Lauri

Partnerství:

Povaha:
Spirit je zvláštní vlčice už od pohledu. Zpočátku zjistíte, že je uzavřená jako poupě od růže - ovšem ne ve smyslu, že by nevyhledávala společnost, ale v tom, že o ní jen tak něco nezjistíte (jméno se nepočítá). Přestože je plná energie (no ještě aby ne, když je tak mladá), veselá, hravá, společenská, celkem optimistická - na svůj život pouhého vlka, co to pravděpodobně nikam vysoko nedotáhne - zjistíte brzy, že i když mluví, tak nemluví o sobě. Nemluví o tom, kdo je, proč je taková jaká je a ani moc o tom, co jsou její sny a cíle v životě. Většinu času se bude vyptávat na vás anebo bude tlachat jako každá typická vlčice o počasí, co je pěkné a romantické, přestože většina z toho nejsou ani trochu její zájmy. Dost často ji možná také přistihnete, jak se pokouší přizpůsobit vašemu tématu či jak mění téma od vaší dosavadní otázky na něco jiného rychlou oklikou. Což je způsobeno hlavně tím, že bývá mnohdy špatný lhář.
Avšak, ať působí sebevíc křehce ať už stavbou těla, svým někdy roztomilým kafráním či urážením, někde se skrývá ten její „trn“, jako každé růže. Umí se v jistých mezích a možnostech tedy bránit, pokud k tomu má dost pádný důvod a samozřejmě s jistým pudem sebezáchovy (nepůjde na dvakrát většího a třikrát těžšího medvěda než je ona, takový sebevrah zase není).
Když se vám po různých zkouškách vaší důvěry otevře, zjistíte, že jste jí tedy znali jen povrchově jako to zavřené poupě a že teprve vidíte rozevřenou květinu v plné kráse. Ať už se jí stanete přítelem, kamarádem, pokrevním bratrem či sestrou anebo dokonce partnerem, najednou její obětavost pro vás bude jiného rázu. Ne, protože by musela z úcty ke smečce, ale protože to ráda udělá pro vás a to je ten velký rozdíl. Zjistíte její sny, cíle, její skryté myšlenky, strach a obavy z toho, jak si myslí, že je neužitečná, zklamáním světa, nikdo.
Pokud tedy hodláte Spirit poznat z hlubších stránek, musíte mít trpělivost a nechat to poupě rozkvést.


Minulost:
Den, kdy se Spirit a její sourozenci narodili nebyl ničím zvláštní, ničím výjimečný či kouzelný. Byl to obyčejný den na přelomu letních a podzimních dnů. Svítilo slunce a ještě to vypadalo, že léto tu stále přetrvává, avšak příroda už věděla, že je tu podzim.
Leanor a Shadow nebyli ve smečce ničím víc, byli prostě druhotní, nedůležití, avšak v ten den šťastnými rodiči, když se na svět dostali zdraví jejich potomci s notnou dávkou kňíkání a kňučení malých vlčátek.
Přestože se Spirit narodila jako druhá, byla asi nejdrobnějším vlčetem ve vrhu. Své jméno si nevysloužila vzhledem a ani nějakou magickou schopností, ale díky své babičce, která dala její rodiče dohromady. Jako vděk jí slíbili, že jejich vnouče ponese její jméno a slib dodrželi. Wolter byl prvním vlčetem a v průběhu vývoje tím největším - zpočátku i do stran (taková baculatá vlčecí kulička).
A Lauri byla ten typický nejmladší sourozenec. Rozmazlená, princeznička a rodiče nebyli jediní, co jí skoro nosili na rukách. Svou roztomilostí uhranula od mala celou smečku.
Byl to zcela běžný život vlčat. Vyrůstali, objevovali, přežívali, zjistili dokonce, že jsou obdařeni schopnostmi magie, tak jako jejich rodiče a hlavně blbli od rána do večera.
Tedy do dne, než si někdo řekl, že je to moc veselý a šťastný příběh na to, aby ho tak mohl nechat. Byli z nich puberťáci a jako každý puberťáci dělali ve smečce problémy, odmlouvali a zkoušeli, jak moc vysoko vlastně je jejich hodnost a jak moc velká trpělivost je ostatních. Tedy krom Spirit, ta asi jediná z výchovy pochopila, že by se měla raději rychle učit o tom, kam patří, kdo je a mít vůči jiným pokoru, kterou si dle svého postavení zaslouží. Věděla, že jako puberťák a vůbec jako ta drobná se nemůže s ostatními na vyšších příčkách měřit a tak se s svou hodností rychle raději smířila.
Nikdo ale netušil, kde se stala ve výchově chyba u těch dalších dvou - tedy u Laurie ano, tam to věděli všichni, ale nikdo nesměl říci ani křivé slovo proti ní.
Jednoho dne jako by Wolterovi něco přelítlo přes jeho jinak celkem přemýšlející rozum se rozhodl vyzvat alfu na souboj. Ne, že by nebyl mohutný, neměl svaly,... No, ale co si budeme rozumu a zkušeností stále měl málo na místního alfu a tak dostal na prdel. Nemít za rodiče Leanor a Shadowa, kteří se přimluvili u alfy pouze za jeho vyhnanství, kvůli tomuto počinu, tak mohl dopadnout hůře.
Od té doby se mluvilo, jako by Wolter nikdy neexistoval a nebyl a jako by Leanor se Shadowem měli jen dvě dcery - Spirit a Lauri. Zatímco Spirit se snažila přizpůsobit všemu, nebýt na obtíž a zároveň si udržovat společenskou tvář - protože prostě děti Leanor a Shadowa se nemohli mlčky krčet v rohu a trávit čas jako samotáři. To by byl malér! Ze samoty přeci vznikají špatné nápady a jejich děti nemohly být špatné, obzvláště po tom, co jejich příčku snížil čin jejich již neexistující syn. Kdykoliv tedy si Spirit posteskla a řekla to jméno, co se nesmělo vyslovovat, tak jí její milá malá sestřička Lauri šla napráskat rodičům. Brzy se tedy tak Spirit naučila neříkat jméno a neukazovat svou bolest ze ztráty milovaného sourozence. Ale také čím dál tím více nenáviděla Lauri.
Když obě dospěly. Lauri přibrala dle ostatních jen na kráse a roztomilosti, zatímco Spirit byla většinou ta nezajímavá a druhá. Ale netrápila se tím. Teď už ne.
Nakonec se ukázalo, že na Lauri si už od jejich puberťáckých let dělal zálusk alfa. Jistě si dokážete představit ty různé pocity ve smečce v době, kdy svou partnerku odhodil jako hadr a přišel se dvořit teprve dospělé Lauri. Vztek, zranění, závist, pýcha, znechucenství a někde v pozadí Spiritina myšlenka - „Tak se to konečně provalilo.“.
Spirit v žádném případě neměla důvod žárlit či závidět sestře. Netoužila jako její sestra po nejvyšším postavení a už vůbec ne po starým opelichaným vlkovi…
Ani ne za pár měsíců se Lauri přišla pochlubit bříškem a že budou mít chytré a hezké potomky. Spirit zadržela slova jen jako myšlenku: „Chytré?...“ a nechala sestru se vychloubat před rodiči a ostatními, zatímco do její osobnosti bylo popichováno, že nikoho furt nemá a že je zajisté škaredá a k ničemu a to bude ten důvod. Spirit ale s jinými raději tlachala o jiných věcech a jako by ta slova ani neslyšela.
Neuběhl ani týden od návštěvy její sestry u nich v jeskyni a zatímco Spirit svými tlapami čeřila vodu a hlídala vlčata jiným, přišel za ní k jezeru alfa. Trochu měla nahnáno. Nechtěla svým rodičům působit problémy a alfa většinou za jednotlivci chodil jen, když jim šel sdělit něco špatného. Nebyl dobrý vůdce už tři roky, ale co aspoň měli co jíst, kde bydlet a kde přežít zimu.
Alfa poslal všechny vlčata do své jeskyně, že tam mají jídlo. Samozřejmě rozdováděná vlčata si dali okamžitý závod, kdo tam bude dřív a Spirit tak s alfou zůstala sama. Začal se jí nabízet, že jí dá, to co jiný, že můžou mít oni dva chytřejší potomky, než její hloupoučká sestra. Ale jak už bylo řečeno Spirit po tomhle netoužila. Netoužila se ani takhle zavděčit alfovi. V tomhle toužila po pravé lásce a ne jedné noci… V tu chvíli se vzepřela, zprvu na něho křičela. Když se jí pokusil alfa uvěznit, sekla ho přes obličej. Načež tam přihopkala Lauri. Její tvář zkameněla nad tím, co viděla.
Asi si myslíte, že to odnesl alfa a Lauri na něho byla naštvaná, jenže to by nebyl svět, ale pohádka. Svět uvěřil alfovi, že to Spirit po něm vyjela a hrozně ho chtěla a on nic nezmohl. A tak na rozsudek alfy a hlavně její sestry byla vyhnána ze smečky.
Ačkoliv tento konec ve smečce zněl odporně a nedůstojně vůči Spirit, brzy zjistila, že se osvobodila od špatné smečky a že se cítí lehčí a volnější, než v tom teroru, který jí kázal, že má být šťastná i v neštěstí.
Ploužila se různými lesy, pustinami i občas překročila nějakou vesnici (ovšem to jen za šera, kdy už celá vesnice spala), až zbloudila sem. Možná jí to bylo osudem anebo možná jen zastávkou, než-li se vydá dál.

Zajímavosti a jiné věci:
Vzhledem k tomu, že v povaze jsem se rozepsala, ale nepodtrhla věci, které má ráda věnuji to sem:
Především má ráda: růže(pokud někdo objeví černou a daruje ji jí asi umře radostí - obrazně řečeno =D), vlčata (sama je takové přerostlé vlče a tak jí nevadí je hlídat či zabavovat), veškeré roční období - vždy vám na daném najde něco, co jí na něm přijde pěkné, vodu, sladké pochoutky, hry, romantické chvíle (i kdyby jen stalkovala nějaký pár =D)

Nemá ráda: ty, kteří si myslí, že s ní mohou zacházet jak s hadrem, kteří si myslí, že jí mohou vodit za nos anebo ti rozmrzelé, co na zábavu říkají - Pane bože, vlčata (i když nějak to skousne a zvládne), nenávidí ale vlky, co mají potřebu ubližovat někomu, kdo za nic nemůže, přijde jí to kruté a nesmyslné

Vzhled:
Spirit je drobnější vlčice, co moc svalů nemá, tudíž se nerovná té kruté kulturisce, ale spíše jemné vlčici (přestože má svůj způsob boje či lovu, jak tohle překonat do jisté míry). Její srst je základem bílá. Divné? Ani ne. Když by jí někdo prohrábl srst tak u kořínků každý její chloupek bude bílý, avšak na povrchu celek tvoří barevnou kombinaci šedé, červené, modré a v neposlední řadě i černé.
Naprosté špičky uších má modré a pomalu se barva přehupuje až do červené, která se mění ve výsledku na šedou.
Přes její pravé oko se jí spouští červená patka dlouhých chlupů působící jako vlasy, tak že zůstává většinu času odhalené pouze její levé modré oko (vznikají dohady jestli vůbec má pravé oko v pořádku). Právě u levého oka má červené zbarvení ve tvaru „šrámu“ a pod očima řadu teček/puntíků (nazývejte to jak chcete)  .Na hřbetě u šíje má spoustu modrých skvrnek které připomínají ty jaguáří a zbytek hřbetu jí zdobí červené „pruhy“. Zatímco břicho má bílé jako čerstvě napadaný sníh.
Přední tlapy působí stylem červených náramků s modrými perlami, - přestože jde jen o zbarvení srsti - zatímco její zadní tlapy jsou na koncích červené přelévající se do modré a opět do šedé.
Špičku ocasu má černou přelévající se do červené a zpět do šedobílé.

Odkaz(Je to má tvorba a díky bohu to jde i tak zobrazit, jen to má dlouhý odkaz a zabralo by to velikost půlky povahy =D): https://www.deviantart.com/nikewolf120/art/OC-Spirit-743393443

O sobě:
To zní jako výslech. *zakryje si tmavými slunečními brýlemi oči * Bez svého osobního právníka odmítám mluvit.

 

Nejbližší Herní Akce: 
  • Dobrodružství se strýčkem Vegou - právě probíhá