Vega

Jméno:
Vega

Druhé jméno:
Noční svit

Pohlaví:
samec

Víra:
Ateista

Titul:
Elder
Datum registrace: 30. 9. 2019

Hodnost:
Bojovník

Datum narození:
18. 8. 2016

Schopnost:
Vzduch, ale jen ve velmi omezené míře. Do určité vzdálenosti umí míchat pachy, udávat jim odlišný směr, zaměňovat je a všelijak zkreslovat. Moc nerad si s tou srandou hraje.
O dost zajímavější je, že něco v něm vyvádí z míry světlušky (bavíme se o těch potvorách se svítícím zadkem). Vábí je, přitahuje a nedokáže s tím nic udělat. V noci často viděn jako nedobrovolná vánoční dekorace.
Special: slot na vytvoření neherní postavy, mazlíček dle vlastního výběru, slot na systémovou postavu

Rodina:
Otec Garran, matka Aiganna (těžko říct, kde je jim konec), bratr Nar, sestra Jade.

Povaha:
Pokud si s Vegou popovídáte a po chvilce zjistíte, že vám připadá absolutně nesnesitelný, nejste žádná speciální sněhová vločka. Je to přirozené.
Občas je těžké uvěřit tomu, jak tento nepříliš vyzrálý, sotva dospělý vlček mohl přežít. Zdá se, že nemá nic z toho, co by přežití zaručovalo: chybí mu síla, schopnost prosadit si svou, trpělivost i opatrnost. Někteří by řekli, že do vínku nedostal ani chytrosti - tím si však nikdo nemůže být pořádně jistý. Rád riskuje, razí heslo "žiješ jen jednou", s bláznivou odvahou se pouští do nebezpečí a zatím nad ním Štěstěna drží ochrannou ruku.
Jeho způsob jednání s ostatními vlky je více než specifický. Brzy pochopil, že šaškovi ve skupině chce ublížit jen málokdo. Nerve se, nedělá si záměrně nepřátele, jen obrací i vážné věci ve vtip a utahuje si z vás i z vašeho okolí. Často to však přežene.
Pokud mu dáte sebemenší příležitost, nezavře tlamu. Nedělá mu problém zahltit vás monologem, ač posloucháte nebo ne. Jeho slovník obsahuje slovo "kámo" s velmi vysokou frekvencí (nehledě na to, jak dobře se znáte), často ho doplňuje nadávkami a rozpustilým smíchem. Několikrát se doslova vyžvanil ze své smrti. Umí být zábavným společníkem - pokud o společnost stojíte. Pokud ne, utečte.

Minulost:
Narodil se prostě ve špatný rok. Bylo sucho, horko a mrtvo. Z druhého vrhu Aiganny a Garrana přežil jen on, slabé mrzké vlče s přerostlýma nohama a příliš velkou hlavou. Přesto byl jediný, který krátce po porodu přežil. Jeho dva sourozenci, zdeformovaní dlouhým hladověním matky, takové štěstí neměli.
Zbyli mu jen starší bratr a sestra, tehdy už plně soběstační a připravení hledat své vlastní štěstí. Pamatuje si je jen málo: šedočerného Nara, drobnou Jade se třpytivými pruhy v srsti. Jen pár záblesků v paměti, než odešli.
Byl všetečné mládě s jiskrou v srdci - za každou cenu si hájil tu kapičku života, která mu byla dopřána.
Žili v nebezpečných dobách v nebezpečném okolí - to jediné o svém rodném místě dokáže říct. Jak rostl, jeho matka se ztratila v plamenech lesního požáru. Jeho otec se jednou nikdy nevrátil z lovu domů. Zůstala mu jen nevelká smečka vyzáblých vlčích torz, na jejímž okraji žili jeho rodiče; ujali se jej. Nikdy na něj doopravdy nedolehlo, že o svou rodinu přišel - oba rodiče ztratili láskyplný přistup k silným mláďatům, kterými byli jeho starší sourozenci, a jednali s ním jen jako s nedochůdčetem, hladovým krkem navíc.
Jak jen mohl, protloukal se společně s ostatními mláďaty. Postupně se jeho povaha projevila naplno. Jak čas plynul, lákal je do čím dál nezodpovědnějších a riskantnějších situací, dostávali se dál a dál za hranicí bezpečné zóny, hecoval je do situací, kde mohli přijít o život a on se dobře bavil. Pro adrenalin v krvi by tehdy udělal téměř cokoliv.
Vyrostl, velká hlava svou velikostí dorovnala tělo, dlouhatánské nohy a pohublá postava mu však zůstala. Přestal být neduživým mládětem, přerostl všechny ve smečce a jeho výška začala být ve vysoké trávě velmi užitečná.
On a další omladina už dávno nedodržovali to, co jim radili zkušenější. Z dobrodružných výletů se vraceli čím dál unavenější a někdy i zranění.
A pak jednou pohár trpělivosti starších konečně přetekl. Své potomky si začali hlídat a z Vegy se stal nežádoucí člen. Když zůstával s ostatními, nikde nebyl vítán a tak se toulal sám. Nakonec si tolik přál zmizet, až nenašel cestu zpět. Tehdy se poprvé projevila jeho magie.
Začala nová kapitola jeho života. Musel si sám obstarat jídlo, nacházet místo ke spánku, sám se bránit. Všechno se najednou stalo o tolik vážnějším.
Divoká jiskra v něm však zůstala. Brzy dokonce zjistil, že ho nebezpečný způsob života baví. Navazoval krátká spojenectví, ještě kratší přátelství a to všechno jej zavedlo sem.
Je tedy čas položit si otázku: Co se to tu sakra děje?

Vzhled:
I z veliké dálky velice snadno identifikovatelné stvoření - spíše jako chrt pohublý vlk na čtyřech chůdách s trochu příliš velkýma ušima a dlouhým čumákem. Když se přiblížíte, zjistíte, že jeho jemná srst je nevýrazně hnědá se světlými a černými prvky.
Černá je především srst kolem jeho čenichu a tlamy, nohy a delší chlupy na krku, které při troše dobré vůle můžeme nazývat neupravenou, rozcuchanou hřívou. Naopak pod bradou a na hrdle, na břiše a na špičce ocasu najdeme spíše světlé barvy. Není však vyloženě flekatý - každý barevný přechod je pečlivě stínovaný a plynulý.
Na svět se dívá příjemně zelenýma, olivově zbarvenýma očima s bystrou, energickou jiskrou.
Naprosto nezaměnitelný je však během letních nocí, kdy je jeho kožich protkán zeleně zářícími světluškami. Tehdy se skutečně nemá šanci skrýt a být nenápadný, nezahrabe-li se pod zem.

(Pro ilustrátora, který bude tak hodný a Vegu mi nakreslí ♥ - jeho vzhled jsem dělala prakticky jen podle psů hřívnatých. Třeba tito dva jsou úplně jasnej Vega, jen jeho srst je víc dohněda a ne do rezava.
https://i.imgur.com/5ZUTgbX.jpg
https://static.zoopictures.eu/_/pictures/2012/spring06/maned-wolf-1.JPG
Dík moc za respektování!)

O sobě:
Osmnáctileté ztělesnění nezodpovědnosti a chronické potřeby pěstovat kvítka. Mám ráda kůně, pokojový kytky, olivy, Led Zeppelin, Pulp Fiction a svýho kočku a psa.
V případě nutné potřeby stalkingu vám ráda vyzvoním Instagram, Ask a všechno možný.